|
| |
|
|
Anglo-íránská ropná krize. USA, Velká Británie a íránská ropa, 1950-1953
Rendl, Adam ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce mapuje jedno z nejbouřlivějších období v íránské historii. Když se v roce 1950 Muhammad Mosaddek dostal k moci a stal se premiérem Íránu, prosadil zákon o znárodnění ropné společnosti AIOC, která byla pod kontrolou Velké Británie. Ta vlastnila většinový podíl na koncesích společnosti a jednalo se o jednu z jejich nejdůležitějších zámořských investic. Znárodnění tedy vyvolalo okamžitý spor s britskou vládou, která začala konat s cílem navrátit společnost zpět do svých rukou. Započaly nejen diplomatické, ale i vojenské a utajené politické aktivity, které měly za cíl postupně oslabit Mosaddekovu pozici, aby ho bylo možné, v případě neúspěchu diplomatických jednání, odstranit. Proti této aktivitě zpočátku vehementně protestovaly Spojené státy americké. Prezident Truman totiž věřil, že vyhrocení situace v Íránu může způsobit inklinaci země k Sovětskému svazu a způsobit tak pronikání komunismu na Blízký východ. Nicméně jak situace postupně eskalovala a stále se nedařilo dosáhnout potřebné dohody, začali Američané svůj postoj přehodnocovat. Tato změna postoje nakonec vyvrcholila sesazením Muhammada Mosaddeka pomocí vojenského puče a přivedla tím Írán do více než 20 let trvajícího období diktatury. Tato práce má za cíl v první části důkladně popsat období od začátku ropného sporu až...
|
|
|
Comparative Study on the Military Effectiveness of the Turkish Army Post 2016 Coup
Koutský, Tomáš ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Maze, Jacob Alan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vojenskou efektivitou tureckých ozbrojených sil (TAF). Jedná se o srovnávací studii dvou období; před a po puči, který se uskutečnil 15. června 2016. Práce těží z dosavadních poznatků Stephena Biddlea a Caitlin Talmadge. Kombinací jejich poznatků byly vytvořeny čtyři proměnné, které korelují se zlepšením či zhoršením vojenské efektivity. Jelikož Talmadge popisuje praktiky,které vedou ke zhoršení vojenské efektivity a autoritářských režimech, rozhodl jsem se zezačátku vysvětlit, proč považuji Turecko za polo-autoritářské; tzv. hybrid regime. Následuje stručný přehled role a postavení tureckých ozbrojených sil v historii Turecka. Následně je v práci popis puče s důrazem na časovou osu a participaci segmentů armády. Tři ze čtyř hledaných proměnných poukázaly na praktiky, které prokazatelně snížily vojenskou efektivitu TAF. Tato opatření kupodivu nezačala po puči, ale byla zjištěna i před rokem 2016 ve spojitosti s kauzami Ergenekon a Balyoz. V práci bylo zjištěno krátkodobé zhoršení vojenské efektivity. Momentálně nelze posoudit, zda toto zhoršení bude i dlouhodobé, v tomto ohledu je zapotřebí dalšího zkoumání. Ačkoliv bylo zjištěno zhoršení vojenské efektivity, zmíněná opatření nezasáhla turecké ozbrojené síly natolik, jak se zezačátku předpokládalo. Lze to vysvětlit...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.